Fantazie, konstruktérský um a neúnavnost při odstraňování problémů - to vše museli prokázat žáci, kteří se v úterý 21. listopadu zúčastnili robotického dne pořádaného na Jedničce zástupci šumperské průmyslovky.
Už deset minut před osmou hodinou se v přítmí chodby u jídelny tísnila dvacítka zvědavých osmáků. Učebna vlastivědy se dnes na šest hodin proměnila v konstruktérskou dílnu, designové studio, programátorské doupě, ale také závodní dráhu. Tolik univerzálnosti v sobě museli žáci dneska objevit. Ale všechno pěkně po pořádku.
Úkol zněl jasně
Postavit robotické autíčko, které projede „závodní“ dráhou, neznělo jako obzvlášť těžký úkol. Když k tomu však doplníme, že pohyby autíčka mají být plně automatické, že se má robot spustit pouze přiložením zelené barvy a v cíli se má předvést spontánním tanečkem, aniž by přitom ublížil „divákům“ na tribuně – nejedna ze zúčastněných dvojic se z toho začala nervózně drbat na hlavě.
A tak jsme v první půlhodině mohli být svědky hned několika přístupů. Zatímco se někteří chvatně pustili do stavění, aniž by dopředu tušili, jak bude jejich výtvor vypadat. Jiní netečně přehazovali servomotorek z ruky do ruky a dumali, jak k němu připojí kola, podvozek a programovatelnou kostku. „Složit robota, když člověk nemá fantazii, je docela těžký,“ sdělil redakci své bezprostřední dojmy David Večeřa.
Fakt je ten, že ať už se ke konstruktérské výzvě každý postavil více či méně s přehledem, ke konci druhé hodiny se již na každém stole rý-sovala finální podoba robotických vozítek.
Poučit se ze svých chyb
Soutěž se přesunula do další faze a před žáky stála další velká překážka – oživit robota a přinutit ho, aby projel zadanou dráhou. Teprve tady se ukazuje, že mít s přehledem postaveného robota ještě neznamená sahat po vítězství. „Pořád nám to nejede tak, jak by mělo, jezdí si to, kam chce... Přinutit robota, aby dělal to, co chceme, je nadlidský výkon,“ odpovídá Filip Urzedovský na otázku, co pro jejich dvojici bylo nejtěžší, a těžko říct, jestli je v tu chvíli víc naštvaný na sebe, Davida nebo robota.
Nejoblíbenější a zároveň nejpou-žívanější metodou se v tomto případě stala klasika pokus-omyl. Nebo také jinými slovy – dej robota na start, ukaž mu zelenou, spolkni nadávku a běž to spravit.
Vyhlášení vítězů
Vítězství patří dvojici Kašpar-Slováček, jejichž robot jako jeden z mála projel dráhou bezchybně, druhá příčka náleží dívčímu tandemu Hrdinová-Pavlů, jejichž sympaťák Wall-E se s dráhou popral se ctí, a na 3. místě skončili Pavlík-Holý. Více fotek na školním webu (www.1zsspk.cz).
Foto a text: J. Gettin
