Aktuálně

21. 12. ve čtvrtek bylo opět v naší velké tělocvičně, jak už bývá v tento den zvykem, rušno. Nadšené fandění žáků doprovázelo již tradiční vánoční turnaj ve volejbale a přehazované. Emoce toho dne div nezbořily tělocvičnu.
První dvě hodiny se spolu utkaly šesté a sedmé třídy v přehazované. Po napínavém boji zvítězila třída 7. B. Na druhém místě skončila 6. A a třetí místo si vybojovala 6. B. Další dvě hodiny se konal turnaj mezi osmáky a deváťáky ve volejbale. I tady byly vypjaté emoce, zvlášť ve finálovém zápase, kde se proti sobě postavila 8. B a 9. A. Zápas byl napínavý. Titul mistrů volejbalového turnaje však nakonec získal tým třídy 8. B. Pátou hodinu se tělocvična narvala k prasknutí. Na hřišti se shromáždil hvězdný team našich učitelů, kteří byli nachystaní na vítěznou 8.B. Hráli se tři sety, osmáci si vedli dobře, avšak ani s pomocí svého třídního učitele tým učitelů bohužel porazit nedokázali. A tak se dá říct, že letos má náš turnaj dva vítězné týmy. Gratulujeme!!!!!!
Ačkoli tento den možná mezi některými hráči či fanoušky převládala nervozita, a ať dopadlo pořadí jak dopadlo, určitě si spousta z nás turnaj užila a má na co vzpomínat.
A jaké tedy bylo celkové pořadí??? ....foto zde....
        PŘEHAZOVANÁ

1. 7.B
2. 6.A
3. 6.B
4. 7.A
5. 6.C
                                                 

VOLEJBAL

1. 8.B
2. 9.A
3. 9.B
4. 8.A
5. 8.C

V poklidných vánočních časech se začtěte do nejnovějšího čísla školního časopisu :-)

Dne 13.prosince 2017 nabídla Základní škola Dr. E. Beneše v Šumperku dětem čtyř tříd ze Šumperka a okolí (Libina, Dolní Studénky, 4.ZŠ) zajímavou a velmi prospěšnou akci, zaměřenou na inkluzi žáků se speciálním zdravotním postižením - do kolektivu svých vrstevníků.
Paralympijský školní den je program vytvořený v rámci mezinárodního rozvojového projektu (Belgie, Česká republika, Německo, Řecko, Litva a Švédsko). Výsledkem je realizace 5 rozdílných programů v každé participující zemi.
Česká republika je lídrem v pořádání těchto akcí. 95 % těchto programů zajišťuje Centrum APA UP Olomouc, které také zavítalo k nám.
V současné době tento projekt nachází také pořadatele v Kanadě, USA, Španělsku a některých asijských zemích.
Cílem vzdělávací akce "PŠD" je seznámení žáků a studentů se základní charakteristikou osob se zdravotním postižením.
Programy jsou cílené na změny postojů k osobám se zdravotním postižením, poskytování osobní asistence a představení základů aplikování pohybu v teorii i praxi.
Program u nás realizovalo 7 členů týmu z Centra APA FTK UP Olomouc v čele s Mgr. Evou Kacanu, která je světovou rekordmankou, paralympijskou vítězkou ve vrhu koulí, mistryní světa, mistryní Evropy a mnohonásobnou přebornicí ČR.

Vše probíhalo přesně podle harmonogramu, děti byly rozděleny do 6 skupin na jednotlivá stanoviště.

Hlavní body programu:
  - mobilita na mechanických vozících pro osoby s tělesným postižením - nácvik asistence
  - mobilita na sportovních vozících
  - basketbal na vozíku - základní herní nácvik
  - představení pohybových aktivit s tělesně postiženými - Boccia
  - beseda a videoprojekce s paralympijskou vítězkou
  - sport pro osoby se zrakovým postižením - Goalball
  - prostorová orientace osob se zdravotním postižením (klapky na oči + slepecké hole)
 
  Děti byly nadšeny a akce splnila svůj účel.....

 Foto z akce.......

Věra Formánková
asistent pedagoga

V listopadu proběhla v Mohelnici okresní finále florbalové soutěže, sportovcům naší školy se opět dařilo. Seznamte se s jejich úspěchem a zjistěte, jak dopadli v prosincových krajských kolech.

Mladší žáci
Mohelnická základní škola Mlýnská poskytla zázemí pro konání okresního finále ve florbale, které se zde uskutečnilo 14. listopadu. O vítězství usilovalo hned 10 družstev, a to ve dvou skupinách po pěti.
Naši žáci – jmenovitě – J. Berčák, P. Provazník (brankáři), P. Provazník, P. Janech, P. Andrle, L. Vicenec, M. Compel, M. Jarmara, M. Valenta, F. Pospíšil, T. Lichner, A. Šimek, T. Mácha, Š. Prachař, O. Strnad se probojovali do semifinále, kde proti nim nastoupil silný soupeř z Libiny. Vzájemné utkání skončilo 3:1 pro Šumperáky a těm tak už nic nebránilo v tom, aby vyrazili do finálového boje. Zábřežákům však nic nedarovali a po porážce 3:0 je poslali domů.
Tímto výsledkem jsme se kvalifikovali na krajské finále, které proběhne 13. prosince v Přerově.
AKTUALITA: velký úspěch v Přerově
Naše družstvo v prvním zápase porazilo Šternberk 3:0, ve druhém favorizovaný Prostějov 4:1 a nejvíce práce mělo s družstvem Hranic na Moravě, které porazilo 2:1. V posledním zápase s přehledem deklasovalo družstvo Vrbna pod Pradědem 8:0! A vybojovalo si právo na účast v moravské kvalifikaci na mistrovství republiky, která proběhne 28. 2. 2018 v Opavě.

Starší žáci
Na tomtéž místě zápasili o týden později i starší žáci. Do soutěže osmi týmů nastoupili s přehledem již zkušených matadorů a pod vedením zasloužilého a zdatného vedoucího týmu RNDr. Petra Pána, CSc. (uvedeno z přetlaku trenérova furiantství, pozn. red.) postoupilo ze skupiny a v semifinále si hravě poradilo s Gymnáziem Šumperk 3:0 a ve finále porazilo ZŠ 8. května (Hluchák) 4:1. Tímto výsledkem se naše družstvo kvalifikovalo na krajské finále do Hranic na Moravě, které proběhne 12. prosince. Poplácání po ramenou patří těmto žákům: Š. Zlatnický, P. Fleischmann (brankáři), P. Fleischmann, J. Kučera, M. Blaháček, M. Kaplan, T. Kavan, F. Cekr, T. Minařík, D. Večeřa, T. Vepřek, L. Koper, F. Diviš.
AKTUALITA: páté místo v Hranicích
Hranice již nebyly tak „pohostinné“, i když se do toho kluci položili, konkurence byla velká a pískání rozhodčích  budilo též velké emoce.
Foto a text: P. Pán

Ze smyšlené žákovské knížky:
„Opakovaně se spolužákem hraje pod lavicí piškvorky, prosím o zjednání nápravy... Naučte ho třeba šachy.“

Tak přesně tito lidé, na které poukazuje výše uvedený vtip, chroničtí piškvorkáři, si v pondělí 20. listopadu přišli na své. Konala se totiž tradiční — letos již desátá — pišQworkiáda (oficiální název soutěže, pozn. redakce).
Naši školu při ní zastupovali tito borci z IX. A: Martin Karásek, Lukáš Koper, Martin Košťál, Josef Seidenglanz a Tomáš Vepřek.
Kluci se ve velké konkurenci základních a středních škol, kdy soupeřili v jedné kategorii s budoucími maturanty, probojovali až do play-off, což prakticky znamenalo, že museli vyhrát ve své skupině nebo být v této skupině přinejhorším druzí (to byl právě jejich případ).
Ve vyřazovacích kolech, kam postoupilo osm nejlepších týmů a v nichž jsme byli zároveň je-dinými zástupci základních škol, se nám už tak dobře nevedlo. Totální porážkou nad týmem X byl náš postup náhle zaražen.
Chtěl bych klukům touto cestou poděkovat za dobře odvedenou reprezentaci školy a popřát jim mnoho úspěchů v příštím roce, a to bez ohledu na to, že nám mohou být příští rok nebezpečnou konkurencí.

A jak to celé dopadlo?
1. místo: XOX (VOŠ a SPŠ Šumperk)
2. místo: #Whoops (VOŠ a SPŠ Šumperk)
3. místo: Young Einsteins (Gymnázium Šumperk)
Foto a text: J. Gettin

Fantazie, konstruktérský um a neúnavnost při odstraňování problémů - to vše museli prokázat žáci, kteří se v úterý 21. listopadu zúčastnili robotického dne pořádaného na Jedničce zástupci šumperské průmyslovky.

Už deset minut před osmou hodinou se v přítmí chodby u jídelny tísnila dvacítka zvědavých osmáků. Učebna vlastivědy se dnes na šest hodin proměnila v konstruktérskou dílnu, designové studio, programátorské doupě, ale také závodní dráhu. Tolik univerzálnosti v sobě museli žáci dneska objevit. Ale všechno pěkně po pořádku.
Úkol zněl jasně
Postavit robotické autíčko, které projede „závodní“ dráhou, neznělo jako obzvlášť těžký úkol. Když k tomu však doplníme, že pohyby autíčka mají být plně automatické, že se má robot spustit pouze přiložením zelené barvy a v cíli se má předvést spontánním tanečkem, aniž by přitom ublížil „divákům“ na tribuně – nejedna ze zúčastněných dvojic se z toho začala nervózně drbat na hlavě.
A tak jsme v první půlhodině mohli být svědky hned několika přístupů. Zatímco se někteří chvatně pustili do stavění, aniž by dopředu tušili, jak bude jejich výtvor vypadat. Jiní netečně přehazovali servomotorek z ruky do ruky a dumali, jak k němu připojí kola, podvozek a programovatelnou kostku. „Složit robota, když člověk nemá fantazii, je docela těžký,“ sdělil redakci své bezprostřední dojmy David Večeřa.
Fakt je ten, že ať už se ke konstruktérské výzvě každý postavil více či méně s přehledem, ke konci druhé hodiny se již na každém stole rý-sovala finální podoba robotických vozítek.
Poučit se ze svých chyb
Soutěž se přesunula do další faze a před žáky stála další velká překážka – oživit robota a přinutit ho, aby projel zadanou dráhou. Teprve tady se ukazuje, že mít s přehledem postaveného robota ještě neznamená sahat po vítězství. „Pořád nám to nejede tak, jak by mělo, jezdí si to, kam chce... Přinutit robota, aby dělal to, co chceme, je nadlidský výkon,“ odpovídá Filip Urzedovský na otázku, co pro jejich dvojici bylo nejtěžší, a těžko říct, jestli je v tu chvíli víc naštvaný na sebe, Davida nebo robota.
Nejoblíbenější a zároveň nejpou-žívanější metodou se v tomto případě stala klasika pokus-omyl. Nebo také jinými slovy – dej robota na start, ukaž mu zelenou, spolkni nadávku a běž to spravit.
Vyhlášení vítězů
Vítězství patří dvojici Kašpar-Slováček, jejichž robot jako jeden z mála projel dráhou bezchybně, druhá příčka náleží dívčímu tandemu Hrdinová-Pavlů, jejichž sympaťák Wall-E se s dráhou popral se ctí, a na 3. místě skončili Pavlík-Holý. Více fotek na školním webu (www.1zsspk.cz).
Foto a text: J. Gettin

Letošní festival čtení byl výjimečný tím, že zvolená autorka - Daniela Fischerová - jej celý prožívala se zdejšími čtenáři. Co nám akce přinesla a jaké byly její ohlasy?

Letos již potřinácté... Tak by se dal uvést cyklus čtení, který je v Šumperku možné považovat za stálici s tradicí. Jeho součástí je také čtenářská štafeta, jíž se účastní šumperské základní školy. Jak už se na naší škole stalo tradicí, byl připraven bohatý program, jehož se poprvé účastnili i žáci 1. stupně. Na jejich vystoupení navázali žáci 6. a 7. ročníků. Závěr patřil chlapcům a děvčatům z devátých tříd.
Úžasná byla reakce paní Fischerové. Jen vstoupila do školy, nadchly ji výtvarné práce inspirované jejími knihami. Osobně všem děkovala. Bylo patrné, že je opravdu dojatá. Řekla nám, že její práce se odehrává v osamění, ale tady měla možnost sledovat, jak její dílo ožilo, a to při recitaci a zpívání.
Bylo příjemné sledovat energickou, empatickou ženu a poslouchat její nádhernou spisovnou češtinu. Protože ji perfektně ovládá, umí si s ní a se svými představami pohrávat. Tak vznikají kouzelné příběhy, básničky a zamyšlení, ať už pro malé či dospělé čtenáře.
Byla jsem přítomna všech „čtení“, ale letošní bylo skutečnou třešničkou na dortu. Aby to nevypadalo jako samochvála, ocituji paní Sopperovou (děti ji znají z dětského oddělení knihovny). Přiběhla celá udýchaná, ale rozzářená, v uších duhové náušnice (inspirace Duhovými pohádkami Daniely Fischerové): „Já si tu Jedničku nemohu nechat ujít, nechala jsem se v práci zastoupit.“
Na vysvětlení – paní Sopperová u nás bývala hostem každý rok. Letos přišla štafeta v novém složení s novou paní ředitelkou knihovny, Kamilou Šeligovou. Proto byla přítomnost paní Sopperové opravdu inspirována tím, že se jí naše čtení vždy líbilo. Tomu se dá říci pochvala v praxi.
Text: Z. Krejčí, foto: E. Čápek